mléka. Rotaviry ohrožují zejména děti od 4 mě-síců do tří let života. Opakovaná nákaza mívá výrazně mírnější průběh. V některých případech se nejprve objeví katar horních cest dýchacích nebo nechutenství, ale obvykle jsou prvními příznaky rotavirové infekce horečka a zvracení. Jedná se o opakující se infekce horních cest dýchacích nebo nedoléčenou akutní rýmu. Přetrvávající nealergická rýma může mít příznaky alergické rýmy, ale nelze u ní prokázat konkrétní alergen. Rýma vyvolaná alkoholem; Rýma vyvolaná anatomickými odchylkami v nosní dutině nebo nosními polypy Respirační onemocnění mohou být plicní onemocnění nebo nemoci dýchacích cest. Jsou to patologické stavy postihující orgány a tkáně, které ztěžují výměnu plynů u živočichů dýchajících vzduch. Postihují všechny části dýchacího traktu včetně průdušnice, průdušek, průdušinek, alveol, pohrudnice Mezi záněty dolních dýchacích cest patří: tracheitis, resp. tracheobronchitis acuta, bronchitis acuta, bronchiolitis a záněty plic. Akutní exacerbace chronické bronchitidy je u dětí vzácná. Většina diagnóz v primární praxi je určena bez dalších pomocných vyšetření k odlišení virového a bakteriálního zánětu. Infekce horních cest dýchacích jsou nejčastějším infekčním onemocněním u dětí na celém světě. Nejčastějšími vyvolavateli jsou viry, léčba antibiotiky tedy není většinou indi-kovaná. Většina dětí prodělá minimálně jednu nezávažnou respirační infekci za rok, průměr je 6–8. Klinické syndromy u dětí. Infekce horních cest dýchacích. Akutní mezotitida – u dítěte s akutní infekcí HCD se během několika dnů rozvinou bolest ucha, horečka a ztráta sluchu na postižené straně. Bubínek je překrvený, má vyklenutou membránu a může být patrný hnisavý výtok z ucha. Bolest se stupňuje. Infekci horních cest dýchacích u dětí obvykle způsobují viry. Na tento druh infekce jsou náchylnější především menší děti, u kterých se toto onemocnění může vyskytnout až osmkrát za rok. U některých dětí může tato skutečnost vyvolat vysokou absenci ve škole a může mít nepříznivý dopad na školní výsledky. Přibližně 75 % antibiotik ordinovaných dětem je určeno pro léčbu infekcí horních cest dýchacích. Děti opakovaně léčené antibiotiky se stávají nosiči rezistentních baktérií, zejména Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, které se mohou rychle šířit a kolonizovat horní cesty dýchací dospělých i dětí. Děti nemají jiné infekce mimo respirační trakt. Klinické a základní laboratorní vyšetření v době mezi infekcemi je normální. Pokud byl proveden skiagram hrudníku, je bez patologie. Někdy u těchto dětí po opakovaných infekcích horních cest dýchacích dojde ke zbytnění adenoidní vegetace (AV) a zhoršení obtíží. U dětí v předškolním věku dochází někdy k pře-chodu infekce do hlubších tkáňových prostorů v sub-glotickém prostoru a ke vzniku edémů a dušnosti. Léčba akutních katarů dýchacích cest závisí na stadiu onemocnění. V akutní, viremické fázi one-mocnění má nemocný zůstat v přiměřeně tempero- ANaN.